Žádná věda pro medvěda.

Zveřejněno 04.12.2016 | www.holubnastrese.cz
Každý to máme zařízené jinak. Vy chodíte spát se slepicemi, já s autobiografií Ancelotottiho. Vy si ke snídani můžete udělat vaječnou omeletu, mně se zdá o fotbale. Vy mne pozvete na snídani, já vám řeknu, co jsem od večera nezapomněl. Vám začíná víkend, já jdu do Kolbenky .

Některé věci se opakují a je úplně jedno, kdo je píše. Skoro to vypadá, že ten svět není úplně nejsložitější místo k životu. Představte si, že i ten Ancelotti píše, že ať byl, kde byl, všude to bylo stejné. Nejvíc trénovali ti nejlepší. To se vás, ale netýká a tak stačí, když to dneska lehce pošolicháte a večer budete svěží do baru.

Podobně jednoduché to je ve velkých klubech s velkými trenéry. Podle toho, co píší, stačí, aby nechali samotné hráče nastavit pravidla, jak to budou dělat a mají hotovo. Ancelotti píše, že on hráče nemotivuje. Ti sami musí mít svou motivaci. Sami musí chtít být nejlepší, protože když nejlepší být nechtějí, a když tomu nedávají, co je potřeba, potom v Ancelottiho týmu nejsou.

Pan Ancelotti tvrdí, že hráči (tým) si sami musí určit, co se nesmí a co se musí, a protože pan Ancelotti pracuje v klubech a s hráči, co mají nejvyšší ambice, potom je jasné, že tito hráči vědí, že nic nevyhrají, když to dneska budou jenom šolichat, aby večer byli svěží na myslivecký bál. Hráči si sami určují pravidla a sami vyžadují jejich dodržování.

V praxi to vypadá tak, že když někdo jenom šolichá trénink, přijde k němu například pan Zlatan zvaný Ibra a kopne lenocha a zašívače do prdele, protože pan Zlatan chce být šampion a nestrpí vedle sebe flákače a ten líný lempl se nemá čemu divit, protože i on byl u toho, když se domluvili, jak to budou dělat. S takto nastavenými vztahy pan Ancelotti na tréninku obvykle nemusí křičet, protože vedle pánů Maldiniho, Ibrahimoviče či Terryho si obyčejní hráči hodně rozmyslí, jestli tomu dají všechno, anebo ne.

Na závěr nutno říct, že pan Ancelotti má štěstí, že netrénuje u nás na vsi, protože když naši kluci jdou na výklus do polí, staří psi vyrazí od topolů první, aby všichni viděli, kdo je kdo, ale za vraty zpomalí a pošlou mladé, aby doběhli až ke kostelu a pardálové si zatím dají cigáro a počkají, až se mladí budou vracet a zpátky pod topoly mazáci vběhnou první a svěží, aby tréňa věděl, kdo na to má.