Trocha rumu pod jazyk?

Byla to takové přetlačovaná dvou se svázanýma rukama. Jednou to trefili, podruhé ne, jednou jako malí mistři velkého světa, hned v další výměně jeden z nich trefil prostředek sítě, jako když u nás za plotem pleje paní továrníková.

Seděl tam s námi jeden, který tvrdil, že kdyby si náš borec dal na kurtu trochu rumu pod jazyk, bylo by to hned jiné. On má zkušenosti z golfu. Neumí to, je prkenný, různě se u toho kroutí, ale jak si párkrát nahne pod jazyk, hned je uvolněný, moc nad tím nepřemýšlí a náramně mu to létá .

Náš gólman Kufr říkal to samé. On si před mačem pokaždé dával kafe s malým. Kofein mu nahodil tepovku a malý rum ho zbavil nervozity. Pod věšákem to poslouchal učitelskej až z univerzity a ten řekl, že odborně se tomu říká „state of flow“. Chtěli jsme na něm, aby to přeložil do češtiny, ale on neuměl. Prý se jedná o jakýsi stav, kdy nic nevnímáte, jste v herním transu a hrajete svůj nejlepší tenis. Nezajímá vás skóre, nepřemýšlíte, zda čop, anebo lift, hrajete jako stroj.

Znělo to pěkně, ale kdo ví, jak to doopravdy je. Navíc, když vám o trefování bekhendu vypráví doktůrek, co se vidličkou netrefí do pusy a utopenci mu tečou po vousech.